Červenec 2011

Sydney Point Tower

31. července 2011 v 8:03
Ve ctvrtek se konala moje prvni skolni exkurze, slo se na Sydney Point Tower neboli nejvyssi budovu v Sydney. Je vysoka cca 300metru, takze jsem byl zvedav na ten vyhled. Meli jsme jit jiz tyden predtim, ale to cely tyden prselo, takze jsme to museli odlozit o tyden. Vstupne vzhledem k tomu, ze jsme byli skupina studentu bylo vcelku priznive 16 dolaru. Pokud by byl pocet studentu mensi nez 8, tak by to mel kazdy za 20, takze stejne jako kdyby sel sam. Pro dospeleho je to 40 dolaru.
Jelikoz to nebyla exkurze na dlouho, tak bylo domluveno, ze se pujde v 11 hodin. Jak je jiz v me tride zvykem, tak rano jsme byli ve tride asi 4 a zbytek prisel az na tu 11tou. Rano bylo tedy ve skole takove klidnejsi, tim ze nas tam bylo tak malo. V 11, kdyz dorazili ostatni, tak se vybrali penize a slo se. Je to od skoly asi tak 10 minut pesky, takze prakticky za rohem. Co bylo zajimave hned na zacatku bylo, ze nez nas pustili do vytahu, co nas vyveze nahoru museli jsme projit detektorama, jak na letisti. Pak uz jen nasednout do vytahu a hura nahoru. Pocit to byl, jak kdyz vzletate letadlem, jen se nerozjizdi po ranveji. Za chvili clovek vylezl z vytahu a mel na dlani cele mesto. Myslim, ze k tomu je zbytecne cokoli psat, na konci clanku budou fotky. Vyhled byl opravdu nadherny a pocasi se vydarilo.
Po exkurzi bylo jeste brzo na to jit domu, tak jsme sli do Hyde Parku dat si obed. To se cloveku v Čechach taky jen tak nestane, aby si mohl uprostred mesta v parku sednout na travu a jist obed. Takze to bylo opravdu fajn. Sedeli jsme pekne na slunicku, takze peknej relax. Co me pak trochu zaskocilo bylo, kdyz spoluzak z Thajska prohlasil, ze je mu horko, jestli by jsme mohli jit do stinu. By me zajimalo, co dela v Thajsku, jestli ma nejaky specialni mrazak, kam si vleze pred horkem. Bylo to docela usmevne.
Jelikoz i po jidle v parku nam jeste nejaky ten cas zbyval, tak ucitelka navrhla, ze zajdeme do hospody. Tak jsme vyrazili po cca 15 minutach cesty, jsme zapadli v centru do nejake hospudky, kde jsme kazdy si dali pivo a ucitelka vino. Povidalo se, pilo se proste tridni pohodovej vylet. Pak uz jsme se kazdy rozesli svou cestou domu nebo jeste nekam neco nakoupit a tak. Uz ted se tesim, co se bude podnikat priste.
Jeste prikladam fotky:











prvni tyden ve skole

22. července 2011 v 12:19
Tak je cas zhodnotit prvni tyden ve skole, zaroven to bylo vcera dva tydny, co jsem v Australii.

Prvni tyden ve skole:

Jiz minule jsem psal, ze prvni den byl takovej, ze se jen napise test a vyplnej udaje a pak se jde domu. Tak v utery uz jsem sel normalne do skoly. Tesil jsem se a byl jsem zvedavy, jaci budou spoluzaci. Byl jsem tedy ve skole jeste trochu s predstihem tzn. cca v pul 9. Prijdu do tridy, kde jsem mel byt a tam jeste nikdo, tak jsem chvili brouzdal po chodbe. Ve 3/4 uz tam nekdo sel, tak jsem sel taky. Byla to ucitelka. Jmenuje se Marzeta je puvodne z Polska, je hrozne fajn, dobre je ji rozumet mozna i kvuli tomu, ze ma takovej ten evropskej akcent, zije v Australii cca 10 let. Nejdrive mi rikala, jestli jsem si jisty, ze patrim do te tridy, ze me nema v papirech napseho. Rekl jsem ji, ze ano a vsechno tedy bylo ok. Co jsem ale trochu nepobiral bylo to, ze uz bylo 9 hodin a zadny dalsi student ve tride nebyl, krome me. Tak jsem se ptal, kde jsou vsichni a bylo mi receno, ze chodej pozdeji, jelikoz je hnusne a chodej do prace. Pozdeji znamena, ze mezi pul 10-10 prijdou prvni a nektery opozdilci prijdou suverene az na 11. Pomalu jsem i zjistoval z jakych zemi, ze mam spoluzaky takze: Korea, Japonsko, Thajsko, Soudska arabie, Bulharsko a pak jeden kluk z Indonezie, ale ten tenhle tyden byl naposledy, protoze prechazi na business na odbornou skolu. Nejvice je tam lidi ze zminenych asijskych zemi, takze nejvic je asi korejcu a pak japoncu a thajcu je cca stejne. Ve skole probihalo vse dobre, kazdy den jsem byl ve skole prvni a dalsi prisli tak pul hodiny po me. Utery a stredu jsme se vycemene spise ucili. Ale neni to takove jako ve skole v ČR je to takove zabavnou formou a clovek se i dozvi spoustu veci z celeho sveta, nejen ze mluvi porad jen anglicky. Zatim se mi dari to, ze vlastne ani doma ani ve skole nemam nikoho z ČR ani SR, takze anglictiny az az kazdy den. Ctvrtek uz byl o poznani dost jiny nez predesle dny. Rano chvili uceni jako predesle dny. Pak jsme, ale koukali na film jmenem rabbit-proof fence. Je to film o historii Australie, kdy Britove kradli puvodnim obyvatelum Aboridzincum deti a davali je na prevychovu do rodin klasicke bile rasy. Musi clovek videt, aby pochopil o co jde presne. Film byl dosti poucny a myslim, ze se vsem libil. O poledni prestavce probehl tzv. International food day(den mezinarodniho jidla). Kazdy mel prinest narodni jidlo sve zeme, tedy aspon nejake. Ja jsem tam prinesl co jineho nez kureci rizek. Zkusil jsem nektere ty jidla a nejvice mi chutnalo to ruske, ani nevim co to bylo a pak klasicke australske BBQ. Nejhure bych ohodnotil thajske.
Po obede jsme jeste chvili rozebirali film a pak se rozloucili s Rudym, ktery odchazi na business, jak jsem jiz zminoval. Tak jsem zvedavej, jestli pribude pristi tyden nekdo novy nebo ne. Nase ucitelka Marzeta v tydnu rikala, ze se pujdem pristi tyden pokud bude hezky podivat na Sydney Point Tower, coz je nejvyssi budova ve meste a kdyz se pry podari pocasi hodne, tak je z ni videt az na Modre hory. Tak doufam, ze uz bude hezky a klapne to.

Prvni dva tydny v Australii bych zhodnotil velice pozitivne. Sice ted jiz asi 5 den vkuse prsi, ale doufam ze na vikend to bude zase ok. Potrebuji konecne zacit vice intenzivne hledat praci. Ale myslim, ze az bude prace a lepsi pocasi, tak to tu bude uzasny. Hlavni to, ze bude moct clovek jit na plaz plavat treba po skole nebo po praci apod. Takovy, jak kdyz jste na dovoleny, jen k tomu mate povinnosti. Ve ctvrtek jsem i dostal konecne studenskou karticku, takze az bude hezky, tak se muzu jit i nekam podivat a bude to i za "rozumnou cenu". Napr. ZOO za 40 dolaru nebo kolik stoji, to je fakt narez. Student to ma za polovinu, coz uz se relativne da. 40 dolaru je cca 750 Kč, pro predstavu. I doprava je tu velice draha, ale o ty chci napsat clanek samostatne.

Jeste jedna zajimava udalost se stala dneska, po 3 letech zase slavim sve narozeniny v zahranici. Jsem tedy zase o rok starsi a spolubydlici Pedro z Kolumbie ma narozeniny ve stejny den, jen je asi o 3 roky tusim starsi.

Jeste tedy prikladam fotky ze ctvrtecniho dne ve skole, ktery byl ve znameni mezinarodniho jidla a Rudyho odchodu z nasi tridy:















vikend, skola, ubytovani, prvni BBQ

18. července 2011 v 5:06
Vikend:

Vikendem u tohoto clanku mam namysli vlastne spise patek a sobotu, protoze nedele bude obsazena v casti ubytovani. V patek me vzala teta na navstevu k tete, ktera ma vyhled na centrum meste, bydli v casti Kirribilly a je ji 90 let uz. Ac pocasi zrovna nebylo prejici ten den, tak vyhled to byl opravdu nadherny. V sobotu se u pribuznych v Turramurre konala seslost, protoze jedna z nich mela v tydnu narozeniny. Takze dohromady 15 lidi a z toho 5 deti, takze o zabavu bylo postarano. Zaroven to bylo trochu i abych ja je poznal, ale hlavni byli ty narozeniny. Prikladam dve fotky od tety z Kirribilli:

Prvni skolni den:

Tak cas se zase trochu posunul a dnes jsem byl poprve ve skole. Takze rano hezky vstat, nasnidat, umejt apod. a po asi 2 letech zase do skoly. Dnesni skolni den jeste nebyl nic moc, bylo to je o tom napsat test a dat udaje. Predbezne jsem v urovni stredni, takze tam snad uz nebude tolik asiatu nebo pokud ano, tak uz budou aspon nejak mluvit. Jsem teda zvedavej na zitrejsi normalni den uz. Budu chodit do skoly od pondeli do ctvrtka kazdy den a budu mit od 8:45 do 14:30, coz je dobre, ze i pak by se dalo delat nejakou tu praci. A hlavne krome vikendu budu mit jeste ten patek volny navic.

Ubytovani a BBQ:

Tak vcera rano jsem se zaroven take odstehoval od pribuznych, kde jsem se mel suprove, takze bych jim i timto rad podekoval. Rano v 9 uz jsme byli na miste meho noveho bydliste v casti Artarmon, kde budu ted minimalne 4 tydny bydlet. Vsichni jeste spali, tak jsem mel cas si to zde prohlednout a jit neco malo nakoupit. Bydlim tady s 2 klukama z Brazilie a jednou holkou z Brazilie a jednim Kolumbijcem. Jejich jmena si zatim nepamatuju, jen tech 2 Brazilcu ano, protoze obe se jmenujou Lucas. Jsem v utulnem pokoji pro dva lidi, jelikoz jsem tu zatim sam, tak jsem si i mohl vybrat postel. Chvili jsem vahal, ale nakonec to bylo jasne, protoze ta druha, ktera je pod oknem je strasne meka, jsou to vlastne jen dve madrace na sobe. Tam bych se moc nevyspal. Asi tak 20 minut jsem hledal zasuvku na proud, nez jsem ji za jednou z posteli objevil. Na vlak je to odtud docela kousek, takze jsem tam cca za 10 minut chuze, coz je super. Kdyz uz se probrali ostatni, tak jsme chvili prohodili par slov a jeden Brazilec rika, jestli uz jsem neco jedl, ze budou delat BBQ. BBQ je pro neznale neco jako nase grilovani. Kdyz se zacala schazet banda lidi, tak jsme sli jeste koupit naky pivka. Nakonec jsem zjistil, ze jsou tu samy Brazilci z baraku dohromady jich u nas bylo 11. Takze veceru vladla portugalstina, se mnou se teda snazili samozrejmne mluvit anglicky a po par pivech, jsem ja je zacal ucit cesky a oni me portugalsky. Byla to dobra zabava. Konecne jsem procvicoval dukladne anglictinu, protoze tu nebyl nikdo s kym bych mohl mluvit cesky. Dal jsem si asi tak 5 piv(jedno lahvove tu ma 375ml) a pak jsem sel spat, protoze uz jsem byl velice unaveny a prvni den ve skole jsem chtel byt fit. Kdybych vedel, ze tam budu hodinu a pul asi bych jeste zustal pit s ostatnima. Pridavam par fotek noveho ubytovani:

Muj utulny pokojik
Prostorny obyvak
Kuchyn
Koupelna(nalevo u dveri je jeste sprchovej kout, ten se mi tam nevesel)

prvni dojmy

14. července 2011 v 2:50
Tak dnes uz je to presne tyden od meho priletu do Sydney, tak je cas napsat jake jsou prvni dojmy.
Clanek o ceste sem uz napsan byl, takze po te co me pribuzni vyzvedli na letisti a trochu jsme hledali auto, tak jsme dojeli k nim. Za ten cely tyden tu pouze vcera bylo zatazeno, jinak cely tyden sviti slunce. Jelikoz je zimni obdobi, tak celkem "zima" je, ale ne takova na jakou jsme zvykli z ČR, je tady asi 15 stupnu pres den. Trochu rozdil je to, ze tady vzhledem k tomu, ze maj zimu asi 2 mesice v roce a jeste ne nejakou zavratnou, tak nemaji klasicke topeni. Jen takove to, ktere se v ČR pouziva jen na pritopeni.
Prvni den jsme nejdrive trochu povidali s pribuznyma a pak odpoledne me vzali podivat se na plaz, protoze bych asi nevydrzel vubec vzhuru, kdyby jsme zustali doma. Na plazi to bylo krasny, jen ten studenej vitr to trochu kazil. Slunce svitilo, vlny byly docela velky, ale na zdejsi pomery to bylo prej nic. Jeste jsme byli v Chatswoodu(cast Sydney), abych si zaridil simku. Nejdrive jsme sli do vodafonu, kde to nebylo nic moc, tak nakonec mam optus. Je to neco jako, ze si nabijete kredit za 30 dolaru mesicne a oni vam dobijou 300. Cestou zpet uz jsem usinal, protoze na me dolehla unava z cesty a casovy posun. Spat jsem sel asi v 5 odpoledne, coz jsem se docela divil, ze jsem vydrzel vubec tak dlouho. Priletel jsem v 6 rano, takze to byl celkem uspech. Spal jsem asi do 4 do rana, druheho dne.
Druhy den jsem s natesenim vyrazil smer centrum, na ktere jsem se opravdu tesil. Po cca pul hodine cesty vlakem, jsem trochu vice dezorientovan vystoupil v centru. Tak hezky vyndat mapu a koukat na ulice. Prvni cesta vedla do agentury, coz od zastavky nebylo moc daleko. Presto poprve v centru takoveho velkomesta clovek trochu bloudi. Kdyz uz jsem agenturu nasel, tak bylo zrovna mezi 12-13 hodinou, Jirka ktery tam zrovnal byl se tedy zrovna chystal nekam na obed. Tak jsme se domluvili, ze zatim zajdu podivat se do pristavu, kde je hodne kavaren a dalsi zajimave mista a prijdu neco po 13hodine, kdy tam bude i Iva, ktera dela takove ty uvodni informace. Sel jsem tedy do pristavu, ktery byl vlastne skoro za rohem podivat se. Zaujalo me tam spousta veci hned, napr. vodni taxik nebo-li lodka, ktera asi slouzi jako taxi po vode nebo mc'donalds, kde vevnitr bylo jen par mist k sezeni a tak lidi jedli vpohode na schodech pred nim apod.
Ac se to nezdalo, tak hodina utekla jako voda a sel jsem zpatky do agentury. Tam uz byla i Iva a tak mi podala takove uvodni info, abych vedel trochu jak to tady chodi. Z agentury jsem se vydal smerem k Opere pres parky. Bezne by to clovek, co se vyzna v Sydney usel asi tak za 25-30 minut, ale ja jelikoz jsem porad hledal v mape, tak to trvalo asi 3/4 hodiny. Do cile jsem, ale dosel. Slavnou Operu jsem vzdycky videl jen na obrazcich, fotkach apod., ale teprve az ted kdyz jsem ji videl nazivo, tak jsem zjistil, jak je krasna a obrovska. Je od ni navic videt Harbour Bridge a monstrozni vyskove budovy mesta, takze nadhera. Pak jsem se uz celkem vycerpan vydal najit zastavku vlaku smerem zpatky. Podarilo se a tak jsem prijel zpet k pribuznym vycerpany po asi 5 hodinach cestovani po centru. Sel jsem tedy po veceri hned spat. Cca to bylo v 19hodin, takze uz jsem ten cas pomalu posouval a dalsi den uz vyrovnal casovy posun. Takze cca 3 dny to trva, nez si clovek zvykne.
Prisel vikend a to tady meli pribuzni vnoucata, takze bylo na dva dny o zabavu postarano. Cca 7-8 deti ve veku 3-13 let asi si kazdej dovede predstavit. Byli tu nedeli a pondeli, ale v pondeli jsme jeli s pribuznym radeji na vylet. Vzal me podivat se na Manly. Nejdrive jsme jeli na cast, ktera se jmenuje North Head. Z ni byl krasny vyhled na centrum a opacnou cast mesta. Pote na plaz. Ac je zima, tak serfari tam byli tak jako tak.
Vcera jsem byl zaridit studentsky ucet u Commonwealth bank a podivat se, kde ze je ta skola. Abych tam v pondeli trefil. Je to kousek od stanice vlaku a agentury, takze super. V nedeli se budu stehovat od pribuznych do bytu zarizenem agenturou, ktery je bliz k centru a take je to z nej daleko bliz na vlak. Mel by byt v casti Artarmon a spolubydlici udajne budou - 2 brazilci, brazilka a kolumbijec, takze to bude asi dost veklej blazinec tam. Ale tesim se.
Jeste prikladam par prvnich fotek a brzo zase snad bude cas napsat dalsi clanek.

Aneb jime na schodech pred Mekacem

cesta

9. července 2011 v 0:22
Tak zacalo to 5.7. cca ve 12 hodin, kdy jsme vyrazili smer letiste. Cestou jsme se stavili jeste rozloucit s jednou babickou, nabrat druhou, ktera s nami jela na letiste a na chate vysadit psa Morise(toho jsme hlidali strejdovi, co byl na dovoleny v Italii). Cesta na letiste sice neni kdo vi jak dlouha, ale jelikoz bylo celkem vedro, tak to nebylo nic moc. Po prijezdu na letiste, jsem sel zvazit kufr, abych se vesel do stanovenych 23kg. Kufr mel 22,7, ale musel jsem tam jeste dat darek pro pribuzne v AUS, tak jsem si jeste prendal budik do prirucniho a bylo to presne 23kg. Pri odbaveni zacalo par zadrhelu, nejdriv mi ten typek rekl, ze letim jen do Helsinek, na coz jsem mu ukazal elektronickou letenku, tak dohledal zbytek a dal na kufr ty papiry s oznacenim letist, kam kufr smeruje. Tak tohle uz bylo vyreseno, ale nasledoval dalsi zadrhel v podobe toho, ze pry mi nemuze dat palubni listek na posledni let Bangkok-Sydney, ze si o to mam pozadat v Helsinkach. Rekl jsem ok, ale nebyl jsem zrovna nadseny.
Takze vsechno tak nejak bylo uz vyreseno az na ten palubni listek, zbyvalo uz jen rozloucit se a jit smer pasova kontrola. Tu jsem prosel vpohode, jeste jsem udelal par poslednich telefonatu a v 17hodin jsem opustil rodnou zemi.
Prvni let byl pohodovy, sedel jsem na cele te trojce sam, cemuz jsem se celkem divil. Za hodinu a pul uz jsme pristavali v Kodani, kde jejich letiste je celkem zvlastni. Pripominalo mi kamenou trznici. Uzka ulicka a kolem hromada obchodu.
Po 2 hodinach cekani jsem tedy nastoupil do dalsiho letadla smer Finsko. Letadlo melo asi 10 minut spozdeni, coz me trochu znepokojovalo vzhledem k tomu, ze jsem mel mit najednou na prestup v Helsinkach jen 40 minut. Takze hned po priletu jsem upaloval smer gate, ze ktereho melo letet letadlo dal. Nejdrive zdrzovala dalsi pasova kontrola a pak jsem teda uz ten gate nasel a tam napsano - new info 23:30, coz bylo asi 10 minut potom co jsem tam pribehl. Ptal jsem se tedy tech pracovniku, co se deje. Oni, ze letadlo bude mit 1-2 hodiny spozdeni. Tak jsem je alespon pozadal o ten palubni listek na posledni let, ten mi vydali a tak jsem mel aspon trochu vetsi klid. Prvni konverzace anglicky, tak byla celkem vpohode. Po pul 12 se opravdu objevili nove informace a to, ze letadlo poleti ve 2:15. Nemel jsem z toho radost, protoze zacala nejistota, abych stihl v Bangkoku dalsi let. Dali kazdemu 8€ voucher na jidlo, jelikoz jsem mel hlad jako blazen, tak jsem hned naklusal asi do jedineho otevreneho kramku s jidlem a dal si bagetu a piti. Po dlouhem cekani skutecne uz okolo 2 hodiny zacali poustet do letadla, tak jsem byl rad a rikal jsem si, ze to teda snad stihnu. Kdyz uz vsichni byli v letadle a letadlo opustilo gate, tak zase meli nakej problem se zavrenim jednech dveri. To se podarilo vyresit, ale ve finale jsme vzletli teda asi ve 3 az. Takze poprve v zivote jsem pred sebou mel dlouhy nocni let cca desetihodinovy. Ze zacatku to bylo vpohode, protoze vedle me sedel nejakej strestenej ozik, ktery byl s rodinou v Evrope na prazdniny. Byl to tak 40letej chlap a vecne tam s tou rodinou na sebe neco pokrikovali. Ale jejich anglictina, kdyz se bavili mezi sebou mi moc nejela. Dostali jsme veceri, pak se pozhasinalo a vsichni se pokusili spat. Chvilema jsem taky usnul, ale prece jen spat v letadle neni 2x pohodlny. Pred pristanim hledal ten druhej ozik, asi syn toho starsiho ponozky, ktery si sundal a jelikoz je hledal po sedadlem, tak ho ten starsi kopnul do zadku a tak se tam asi pul hodiny takhle provokovali. Samozrejmne vsechno same srandicky.
Po priletu do Bangkoku, kdy jsem myslel, ze uz necejtim zadek jsem misto puvodne planovanych 4 hodin rozchozeni a rozkoukani musel upalovat na dalsi let. Konecne jsem mel letet vysnenym Jumbem. Gate jsem nasel, nastoupil jsem. Ale v letadle bylo tak strasne nesnesitelny vedro, ze jsem mel chut vystoupit. Vetsina lidi se stewardu ptala, proc nezapnou klimatizaci nebo tak neco. Oni ze je zapla, ze po vzletu to bude lepsi. To se skutecne stalo, ale nejdriv pul hodiny trvalo, nez jsme sli na start a pak pul hodiny, nez se to zlepsilo. Takze hodinu ze vsech tekl pot a nedalo se poradne dejchat skoro. Let byl opet dlouhej hrozne, ale dalo se to uz nejak prezit. Nicmene Jumbo 747 s British Airways nikdy vic. Letadlo vypadalo stary jak jeruzalem. Nicmene po tech dlouhych hodinach a trochu problemech s vetrem jsme opravdu 7.7. v pul 7 rano pristali v Sydney. Docela jsem byl zvedavej, jestli vubec kufr stihl vsechny ty premisteni a doletel vubec se mnou. Nakonec ano. Takze uz jen prejit pasovou kontrolu a kontrolu toho co se dovazi a byl jsem uz skoro venku. Po chvili hledani jsem i nasel pribuzne a tak jsem byl happy, ze uz jsem v Sydney. Chvilku jsme pak jeste hledali auto a pak vyrazili domu. Jeste pridavam par fotek z cesty a pokracovani priste.













den D

4. července 2011 v 21:35
Tak a je to tady! Je vecer posloucham pisnicky a ceka me posledni noc doma, zitra touhle dobou budu v letadle z Kodane do Helsinek. Zaroven jsou to take posledni slova psana z ČR, dalsi budou uz ze Sydney. Penize jsou vymeneny, kufr je zabalen ted uz jen doufat, ze jsem nic duleziteho nezapomel. Docela zvlastni pocit, ze noc na ctvrtek uz budu travit na druhem konci sveta a bude tam v tu dobu dopoledne. Tady budou lidi spat a ja budu povidat s pribuznyma v dopolednich hodinach po te dlouhe ceste. Casovy posun je 8 hodin dopredu v letnim obdobi v ČR a 10 hodin v zimnim. No nic pujdu se ulozit k poslednimu spanku doma.
Australia volaaaa.